14605
Naše zařízení
Diagnostický ústav
Dětský domov se školou a Výchovný ústav pro děti-cizince
Středisko výchovné péče
Charakteristika zařízení
Dne 1. 11. 2003 MŠMT administrativně zřídilo Diagnostický ústav se sídlem Radlická 30, Praha 5, který byl následně zařazen do systému škol a školských zařízení. Toto zařízení začalo fakticky fungovat dne 15. 6. 2004. Vzhledem k nezbytné rekonstrukci budovy sídla zařízení byla přijata opatření k zajištění provozu v prozatímních prostorách Modrá škola, Kupeckého 576, Praha 4 - Háje. V září 2004 začal fungovat Dětský domov se školou a Výchovný ústav pro děti - cizince Permon. Na adresu Radlická 30, Praha 5 se Diagnostický ústav po rekonstrukci a stavebních úpravách přestěhoval dne 2. 9. 2007. V prostorách na adrese Kupeckého 576, Praha 4 od 2 . 9. 2007 nově vzniklo oddělení pro studenty, kteří navštěvují střední školy v Praze nebo blízkém okolí. Zařízení pro děti - cizince, diagnostický ústav, dětský domov se školou, výchovný ústav, středisko výchovné péče, základní škola a praktická škola je příspěvkovou organizací MŠMT.
Činnost tohoto zařízení je upravena zákonem č. 109/2002 Sb. ve znění jeho pozdějších předpisů o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů a vyhláškou č. 438/2006 Sb. ze dne 30. srpna 2006. Péče v tomto zařízení odpovídá péči poskytované českým dětem v obdobných zařízeních, ale s některými službami navíc, jako např. využívání služeb tlumočníků nebo zvýšený počet vyučovacích hodin českého jazyka.
Hlavní náplní zařízení je integrace nezletilých dětí-cizinců bez doprovodu v České republice při zachování, pochopení a respektování jejich sociálních, etnických, kulturně-historických a náboženských zvyklostí.
Diagnostický ústav
Kapacita Diagnostického ústavu je 18 dětí. Děti, které přicházejí jsou přijaty příjmovým oddělením, kde jsou provedeny všechny přijímací i zdravotně-preventivní procedury a úvodní pohovory za přítomnosti tlumočníků. Na tomto oddělení jsou umístěny i děti, které se samy vrátily z útěku nebo byly na útěku zadrženy. Po třech dnech pobytu na příjmovém oddělení se dítě přemístí na oddělení do kolektivu ostatních dětí a zařadí se do příslušné výchovné skupiny. Příjmové oddělení také zajišťuje nezbytnou péči v rozmezí do 48 hodin dětem zadrženým na útěku z jiných zařízení, popřípadě dětem zadrženým na útěku od osob odpovědných za výchovu a to na základě rozhodnutí soudu o předběžném opatření.
Pobyt nezletilého v diagnostickém ústavu trvá zpravidla 8 týdnů. Průběh 8 týdenního pobytu dítěte je rozložen do 4 fází: adaptační, stabilizační, podpůrné a výstupní. Do konce prvního měsíce pobytu jsou děti většinou adaptovány a přizpůsobeny režimu.
V průběhu druhého měsíce pobytu dítěte v zařízení je zvyšována míra zátěže a současně posilován jeho pocit bezpečí a jistoty. Systematicky se spolupracuje s tlumočníky. Velmi se osvědčila muzikoterapie, arteterapie a různé relaxační pohybové techniky. Dále pak rozmanité pracovní činnosti, keramická dílna a ruční práce. K nejvíce oblíbeným činnostem stále patří veškeré sportovní aktivity jako fotbal, basketbal, jízda na kole, stolní tenis a posilování.
Všechny odborné činnosti v diagnostickém ústavu se vztahují ke komplexní diagnostice, která je primárním cílem tohoto zařízení. Celková diagnostika zahrnuje pět jednotlivých oblastí, kterými jsou diagnostika sociální, zdravotní, speciálně-pedagogická, pedagogická a psychologická.
V oblasti sociální diagnostiky se pracovníci zařízení zaměřují na zjišťování osobní, rodinné a veškeré sociální anamnézy nezletilých, kompletaci všech dostupných materiálů a informací a také řešení sociálního statutu klientů. V této oblasti zařízení spolupracuje se všemi zúčastněnými složkami státního i neziskového sektoru.
Zdravotní diagnostika sleduje aktuální stav nezletilého, kompletuje zdravotní anamnézu a zajišťuje všechna potřebná vyšetření. Speciálně-pedagogická diagnostika je zaměřena na zvláštnosti v chování vyplývající z etnických, kulturně historických a náboženských odlišností, schopnost adaptibility na režimové prvky, soužití v kolektivu, reakce na zátěžové situace, základní hygienické a pracovní návyky, eventuálně na řešení etopedické problematiky.
Psychologická diagnostika je zaměřena především na stanovení úrovně kognitivních schopností, osobnostní charakteristiky a schopnosti adaptability, dále míry vlivu prožitých traumat, případně psychopatologických rysů nezletilého. Psycholog zařízení pracuje s nezletilým na jeho adaptaci na systém péče v tomto zařízení, na vytváření vztahů k ostatním dětem, na přijmutí jeho perspektivy po ukončení pobytu v zařízení a v neposlední řadě ho připravuje na následný samostatný život. V rámci terapeutických úkolů se provádí individuální konzultace zaměřené na zklidnění dítěte, odbourávání úzkosti a traumatu, posilování pocitu jistoty a bezpečí, které směřují k sebeuvědomění a rozvoji jeho osobnosti.
Pedagogická diagnostika spočívá ve zjištění úrovně předchozího vzdělání nezletilého, jeho schopností a vědomostí v jednotlivých předmětech. Na základě této diagnostiky navrhují pedagogové možnosti dalšího vzdělávání. Rozhodují do jaké odpovídající třídy ZŠ, praktické školy nebo české střední školy bude dítě zařazeno po přemístění do Dětského domova se školou a Výchovného ústavu pro děti - cizince.
Dětský domov se školou a Výchovný ústav pro děti-cizince
Po zhruba 8 týdnech, které děti stráví v diagnostickém ústavu, jsou přemístěny do Dětského domova se školou a Výchovného ústavu, které fungují v rámci jednoho zařízení.
Kapacita dětského domova je 24 lůžek. Základní jednotkou tohoto zařízení je rodinná skupina, která je tvořena 5 - 8 dětmi různého věku a pohlaví. Sourozenci se zpravidla zařazují do stejné rodinné skupiny, ale z výchovných, vzdělávacích či zdravotních důvodů je výjimečně možné zařadit je do různých skupin. Další důležitou roli hrají při rozdělování nezletilých do skupin jejich jazykové a etnické potřeby.
Základní škola při dětském domově plní úkoly diagnostické, výchovně-vzdělávací, terapeutické a sociální. V rámci diagnostických úkolů škola zajišťuje úroveň dosažených znalostí, dovedností a schopností nezletilého, dále míru jeho znalostí českého jazyka a míru sociálně kulturních, náboženských a sociálně právních potřeb. Z hlediska výchovně-vzdělávacích úkolů zajišťuje škola žákům základní vzdělávání podle míry jejich rozumových a jazykových schopností. Mezi prvořadé úkoly školy patří překonávat jazykovou bariéru dětí. V opodstatněných případech jsou pro jednotlivé žáky vypracovány individuální vzdělávací programy směřující k jejich rozvoji. Tyto programy tvoří třídní učitel a předkládá je vedení školy ke schválení. Pokud v průběhu povinné školní docházky pominou důvody pro zařazení nezletilého do školy při dětském domově, je dítě na základě žádosti ředitele zařazeno do běžné základní školy v Něčíně.
Do výchovného ústavu jsou umísťováni nezletilí starší 15 let. Stejně jako v případě dětského domova sem přicházejí z diagnostického ústavu Zařízení pro děti - cizince. Základní organizační jednotkou zařízení o 24 lůžkách by podle zákona měla být výchovná skupina. Fakticky však není fungování výchovného ústavu organizačně ani jinak odděleno od dětského domova a funkci výchovné skupiny zde plní rodinná skupina s 5 – 8 dětmi.
Součástí výchovného ústavu je také dvouletá praktická škola. Důvodem ke zřízení této dvouleté školy byla především skutečnost, že převážná většina dětí cizinců není schopna samostatného studia na běžných školách z důvodu jazykové bariéry. Studijní osnovy a školní vzdělávací program jsou proto upraveny s ohledem na vyšší potřebu výuky českého jazyka a získávání sociálních a praktických dovedností potřebných pro život v České republice. Dalším důvodem je, že předpokládaná délka pobytu dětí se vzhledem k jejich věku při příchodu pohybuje mezi jedním až dvěma a půl roky.
Praktická škola je určena pro chlapce i dívky a je přípravou pro výkon jednoduchých pracovních činností v oblastech praktického života. Po úspěšném absolvování dostávají děti závěrečné vysvědčení. Pokud u nezletilého s ukončenou povinnou školní docházkou pominou důvody pro zařazení do praktické školy, může začít navštěvovat běžnou střední školu či učiliště. V případě, že je tato škola či učiliště příliš vzdáleno od sídla zařízení, je nezletilý ubytován na internátě.
Středisko výchovné péče
Základní klientela střediska pochází z Městské části Praha 11 - Jižní město a okolí, ale na vlastní žádost nebo doporučení škol, krizových center, telefonických linek (bezpečí, důvěry) a jiných odborných pracovišť do střediska přicházejí klienti z jiných městských částí. Hlavní náplň Střediska výchovné péče spočívá v pomoci při řešení výchovných problémů ve fázi, kdy je dítě nebo mladistvý ještě součástí rodinného a školního systému a nebyla nad ním ještě ustanovena ústavní výchova. Psychologové a etoped provádějí psychodiagnostiku a následně se věnují dlouhodobějšímu působení na klienty formou individuálních, skupinových a rodinných terapií, včetně terapií celých kolektivů. Kromě této péče středisko poskytuje také jednorázové konzultace a krizové intervence.
V rámci poradenské a terapeutické činnosti Středisko výchovné péče přímo spolupracuje s rodinami, školami, učilišti, orgány sociálně právní ochrany dětí, policií, soudy, pedagogicko – psychologickými poradnami, diagnostickými ústavy a zdravotními zařízeními. Odborní zaměstnanci jsou v kontaktu s pedagogy, zejména s třídními učiteli, s preventisty a výchovnými poradci. Účastní se výchovných komisí, pracují ve třídách, kde provádějí sociometrická šetření, pomáhají při řešení případů šikany a jiných sociálně patologických jevů. Dále navštěvují jednání Sociální komise MČ Praha 11 a sezení výchovných poradců ve spolupráci s PPP. Školám také nabízejí přednášky na zadaná témata.
K 30.červnu 2007 bylo v evidenci střediska celkem 241 klientů ve věku od 3 do 19 -26 let (studenti SŠ a VŠ). Péčí střediska prošli také cizinci různých národností. Konkrétně se jedná o děti z Vietnamu, bývalé Jugoslávie, Slovenska, Turecka, Polska, Běloruska, Rumunska, Egypta, Ruska a Řecka. Dětem – cizincům se zaměstnanci (nebo opět jinak nazvat) věnují buď přímo ve středisku, nebo ve školách při práci s třídními kolektivy.
Dle typu diagnostikovaných problémů volí buď individuální nebo skupinové terapie. Významná část působení je soustředěna na práci s užší i širší rodinou formou rodinných terapií. Pro každého příchozího klienta (vyjma jednorázových konzultací a krizových intervencí) je vypracován individuální plán ambulantní péče, na jehož tvorbě se klient i jeho rodiče podílejí. Tento IPAP je pak součástí kompletní dokumentace.
